Text: Barbora Postránecká

Foto: Aleš Konig

‍

V Dubicku nekončí život školy s posledním zvoněním. Děti tady pravidelně vyrážejí mezi místní obyvatele, navštěvují seniory a podílejí se na kulturních akcích. Škola dávno překročila roli vzdělávací instituce a stala se přirozenou součástí života obce. I proto má smysl ji podporovat a dál rozvíjet.

Václav Hampl má s místní základkou osobní zkušenost. Učil tady třiatřicet let náboženství. Dnes ji sleduje z jiné pozice — jako starosta a zřizovatel. Když před dvanácti lety nastupoval do funkce, vedla školu zkušená ředitelka. „Výsledky přijímacích řízení ukazovaly, že děti od nás odcházejí dobře připravené,“ vzpomíná. Podle něj tehdy škole pomohlo i to, že se víc otevřela okolí a aktivně komunikovala s rodiči i dalšími školami v regionu. Postupně se tak podařilo ukončit období, kdy ubývalo žáků.

Dnes starosta spolupracuje s novým ředitelem Dominikem Kolčavou, který nastoupil před dvěma lety — a kterého kdysi sám učil. „Mám k němu naprostou důvěru,“ říká Václav Hampl s tím, že nedávno se proměnila i role obce jako zřizovatele. Stát totiž letos přesunul financování nepedagogických pracovníků a části provozu škol na obce.

Podle starosty to znamená, že musí dění ve škole sledovat víc než v předchozích letech. „Beru to jako výzvu,“ říká o dubické základce, kam dnes chodí téměř dvě stě dětí a dalších padesát do mateřské školy. „Pokud budu jako starosta pokračovat dál, tak za další čtyři roky budu rozumět školství mnohem víc než za dosavadních dvanáct let. Dřív šla spousta věcí mimo obec, teď budeme muset být mnohem víc v obraze,“ dodává.

Vědět, kam se obrátit

V Dubicku žije přes jedenáct set obyvatel a škola patří k nejdůležitějším místům v obci. Žáci se pravidelně podílejí i na obecních akcích. Když se v obci slavil Den matek, vyrazily děti také za obyvatelkami z místního domova pro seniory do sokolovny. Loni například připravovaly program při oslavách osmdesáti let od konce druhé světové války.

Starosta oceňuje i to, že se ve výuce věnuje pozornost i moderním dějinám. „Vadí mi, že se školy často pořád vracejí ke starověku, zatímco novodobé dějiny zůstávají stranou,“ říká. Za důležité považuje připomínat konkrétní lidské příběhy i lidi, kteří v minulém režimu dokázali jít proti proudu.

Pro Dominika Kolčavu bylo po nástupu důležité hlavně se rychle zorientovat v nové roli. Předtím několik let učil matematiku a hudební výchovu na škole v Zábřehu, v ředitelské roli se ale ocitl prvně. Uvítal proto pravidelná setkání ředitelů škol v regionu, která pořádá Centrum podpory vzdělávání Šumpersko–Zábřežsko. Na setkáních se řeší provoz školy, plánování do budoucna, změny v rámcových vzdělávacích programech a další novinky z ministerstva školství. „Člověk zjistí, že řadu věcí řeší všichni podobně. A zároveň vidím, co funguje jinde,“ popisuje Kolčava.

Příští školní rok chceme na školním pozemku vybudovat přírodní zahradu se zázemím pro výuku venku a v budově zase postupně vytvářet relaxační místa na chodbách.

Díky návštěvám jiných škol se v Dubicku inspirovali například při obnově učebny chemie nebo v hudební výchově. V Loučné nad Desnou viděli model, kdy mají děti během roku vlastní hudební nástroje a výuka funguje spíš jako společná zkouška kapely než klasická hodina. Podobné prvky teď postupně zkoušejí i v Dubicku. „Příští školní rok chceme na školním pozemku vybudovat přírodní zahradu se zázemím pro výuku venku a v budově zase postupně vytvářet relaxační místa na chodbách,“ popisuje další plány ředitel a zmiňuje ještě jeden benefit.

Centrum podpory vzdělávání dokáže přivádět odborníky přímo do regionu, a učitelé tak nemusí vždycky jezdit na semináře a školení do vzdálených měst. „Fungují jako jakýsi ‚předvýběr kvality‘, kdy nám v CPV doporučují ověřené aktivity a pomáhají orientovat se v široké nabídce vzdělávacích programů, kterých mi denně chodí desítky do emailu,“ říká s tím, že mu to šetří čas, peníze i kapacitu a zároveň zvyšuje jistotu, že vybraná školení jsou kvalitní a přínosná.

„Myslím, že má smysl, když školy v regionu spolupracují. CPV jim pomáhá sdílet zkušenosti a vyhnout se slepým uličkám“ , říká starosta Václav Hampl.

I proto se obec letos rozhodla fungování Centra podpory vzdělávání Šumpersko– Zábřežsko podpořit. CPV funguje na modelu vícezdrojového financování — třetinu nákladů hradí samo, třetinu zřizovatelé škol a třetinu tvoří soukromé zdroje a fundraising. Po roce chce starosta s ředitelem školy vyhodnotit, co spolupráce přinesla. „Myslím, že má smysl, když školy v regionu spolupracují. CPV jim pomáhá sdílet zkušenosti a vyhnout se slepým uličkám,“ uzavírá Václav Hampl.