Koncem ledna jsme se zapojili do setkání Okresního partnerství pro vzdělávání 2030+ na území ORP Šumperk, Zábřeh a Mohelnice.

Společně se zástupci měst, obcí a škol jsme se věnovali otázkám, které dnes zásadně ovlivňují fungování škol v regionu – a které budou v příštích letech ještě nabývat na významu.

„Změny ve školství dnes dopadají na obce mnohem silněji než dřív. Právě proto je důležité, aby na ně nebyly samy. Okresní partnerství dává možnost sdílet zkušenosti, učit se jeden od druhého a hledat řešení, která dávají smysl v konkrétním území,“ říká Anna Bartošová, která v našem území dlouhodobě rozvíjí myšlenku spolupráce ve vzdělávání a stála u vzniku Okresního partnerství.

Kdo se do okresního partnerství zapojuje

‍

Okresní partnerství pro vzdělávání propojuje obce a města, zřizovatele škol, vedení základních a mateřských škol, místní akční skupiny a mikroregiony i odborné instituce v oblasti vzdělávání. Součástí spolupráce jsou také zástupci kraje, středního článku podpory MŠMT, Partnerství 2030+ a dalších organizací, které se věnují metodické podpoře škol a obcí.

Díky tomuto širokému zapojení vzniká prostor dívat se na změny ve školství z různých perspektiv a hledat řešení, která dávají smysl celému území.

O čem jsme konkrétně mluvili?

‍

Demografický vývoj a jeho dopady

Pracovali jsme s aktuálními daty ze tří ORP s výhledem do roku 2030. Ta ukazují dlouhodobý pokles počtu dětí a postupné snižování naplněnosti škol. Shodli jsme se, že bez systematické práce s těmito daty nebude možné školy dlouhodobě udržet funkční a stabilní.

Změny ve financování škol a nové povinnosti obcí

Velká část diskuse se soustředila na nové povinnosti zřizovatelů – zejména v oblasti nepedagogických pracovníků, ONIV a provozu škol. Právě zde dnes vzniká největší tlak na kapacity obcí i ředitelů škol.

Role obcí v novém systému

Porovnávali jsme různé možné přístupy – od zachování současného stavu, přes sdílení řízení a služeb mezi školami, až po hlubší formy spolupráce, včetně svazkování škol nebo vzniku profesionální podpory škol na úrovni území.

„Když se mluví o změnách ve školství, často vznikají obavy. Na těchto setkáních ale opakovaně zaznívá, že cílem není rušení škol, ale jejich dlouhodobá stabilita a kvalita. Společná diskuse pomáhá hledat cesty, jak toho dosáhnout,“ doplňuje Anna Bartošová.

Sdílení nepedagogických služeb jako konkrétní cesta

Věnovali jsme se i velmi praktickému tématu – jak mohou obce společně zajišťovat ekonomické, účetní a provozní činnosti.

Takový model může snížit administrativní zátěž ředitelů škol, přinést reálné provozní úspory a umožnit ředitelům soustředit se více na pedagogické vedení školy a práci s dětmi.

‍

Společná diskuse a další kroky

‍

V navazujícím workshopu jsme sdíleli pohledy obcí a pojmenovali společné potřeby i obavy. Opakovaně zaznělo, že klíčové je zachovat školy v místních komunitách a využívat případné úspory ke zvyšování kvality vzdělávání – například v oblasti podpůrných profesí nebo stabilních pedagogických týmů.

Shodli jsme se také, že pro další rozhodování je potřeba mít k dispozici přesnější a společně sdílené podklady. Další kroky proto povedou k důkladnějšímu popisu současného stavu, doplnění analýzy dat a k zpracování přehledu reálných variant spolupráce škol v území – tak, aby obce i školy měly jasnou představu o možných cestách a jejich dopadech.

Na úrovni ORP Zábřeh se zároveň počítá s navazující prací na Strategii vzdělávání, která pomůže nastavit společné priority, postup a konkrétní kroky pro další období a vytvoří rámec pro dlouhodobý rozvoj vzdělávání v území.

Právě taková setkání dávají smysl: propojovat aktéry v území, vytvářet prostor pro otevřený dialog a pomáhat hledat cesty, jak zvládnout změny tak, aby z nich školy, obce i děti vyšly silnější.

‍